Adria seminář 2016 – Chorvatsko – Veli Lošinj
K létu již pro mnoho Čechů neodmyslitelně patří Chorvatsko a moře. Ať již povalování na plážích, plavby na mořích nebo turistika v národních parcích, lze si u Jaderského moře nalézt to své. V červnu či v září, alespoň na týden se nechat hýčkat sluncem, mořskou vodou a solí nasáklým vzduchem.
Částečně to platilo i první říjnový týden pro 80 karatistů z několika evropských zemí, kteří na Ostrově Cres v obci Veli Lošinj strávili týdenní seminář Emeskai Adria 2016. Obyvatelé tohoto krásného kousku přírody nás potkávali při ranním běhu v tamních těsných uličkách, při tréninku na místním hřišti, při přerážení kamenů na skalách nebo jen tak na kávě v zátoce ve chvílích volna. Vedoucím semináře byl zakladatel školy MSKAI Dr. Rudolf Jakhel, IX. Dan, který nám po celý týden v českém, německém a anglickém jazyce předával své zkušenosti a obsáhlé vědomosti, jak na poli drilu v kimonu, tak po stránce sportovní teorie.
První dva dny semináře se skládaly z ranního kondičně koordinačního tréninku, dopolední přednášky a odpoledního tréninku taktických situací. Ranní běh v tichých ulicích, poté hodina v neustálém pohybu, trénink dynamiky a navazování technik, tak má začínat den karatisty. Po tréninku všichni povinně namířili volným krokem k moři, aby s ranními paprsky slunce otužili svaly. Moře nebylo nejteplejší, ale po chvilce plavání se efekt dostavil a při zpáteční cestě se někteří potili více, než při tréninku samotném. Po snídani hodina volna na dospání nebo jinou aktivitu a pro nepřízeň počasí jsme se dopoledne usadili k přednášce o sportovní teorii, historii karate a dalším tématům. Odpolední 4 hodiny volna každý využil individuálně. Někdo dále pospával, jiní objevovali okolí, možností bylo na vybranou. Odpoledne již nebylo po dešti památek a po krátkém nástupu jsme vybíhali k poslednímu tréninku. Trénink sparingu ve dvojicích, taktické situace, na závěr formy s krátkým posilováním. Trénink vždy rychle utekl a znovu se vyráželo k vodě, pár minut plavání na regeneraci a směr večeře.
V úterý se počasí umoudřilo a po ranním tréninku jsme měli možnost si již zacvičit i sebeobranu. Páky, úchopy, úhyby, kryty a techniky rukou a nohou jinak ve sportovním zápase nepovolené, s tím vším jsme měli možnost se seznámit, vyzkoušet i hrát. Odpoledne po viditelných známkách únavy bylo vyhlášeno volno, tedy možnost k větším výletům. Značná část účastníků vyrazila do nedalekého Mali Lošinj k prohlídce známých míst, kde do předloňského roku tento seminář probíhal.
Středa byla již stejná jako úvod semináře, ranní a odpolední dril, dopoledne jsme se věnovali opět sebeobraně.
Zničehonic se objevil čtvrtek a seminář se přehoupnul do druhé půle. Ráno jsme opět budili místní obyvatele šustěním kimon při běhu v metrových ulicích a mířili na pobřeží k tréninku přerážení kamenů. Na úvod tréninku po krátké předmluvě předal mistr Jakhel slovo mistrovi Issu Koitemu (III. Dan) z Německa. Ten vysvětlil techniku přerážení, jak vybrat kámen, psychické aspekty tohoto cvičení apod. Jelikož byl seminář veden dvojjazyčně, byl jako tlumočník z němčiny do češtiny určen Tomáš Braun, který se navzdory tomuto překvapení s touto výzvou odvážně popral a předal českým účastníkům všechny informace. Po samotné ukázce přerážení, při které několika z nás trnul dech, jsme se rozešli najít si vhodné místo a rozbít si pár kamenů. Po několika minutách již mistr volal všechny mistry a nominované kandidáty na zkoušku promoce. Po odpoledním odpočinku jsme absolvovali závěrečný trénink sparingu. Ruce a nohy, všechno nás bolelo, ale posilování nás neminulo.
Nastal pátek, ranní nástup do formy, ukázat kvalitu zvládnutí základní techniky. Slunce hřálo, pocity byly dobré. Po odcvičení formy si většina bojovníků vyzkoušela také pozici soudce a hodnocení druhých.
Čas se krájel po minutách. Po krátké přestávce na oddech, nachystání místa a přesunu k pobřeží, nastala událost, na kterou se všichni těšili. Každé 2 roky je tento seminář příležitostí k předání mistrovských stupňů (Dan) za léta tréninků, stovky hodin strávených v tělocvičně jako student, bojovník či trenér. K této ceremonii se stále jako Dan kandidáti (hnědě pasy 1 . kyu) postavili Tomáš Braun, Jan Radil a Martin Čipera. Všichni se v tento den stali držiteli I . Danu, prvního mistrovského stupně. II. Dan získal mistr Adam Knajbl, který nyní úspěšně reprezentuje naší školu také na poli MMA, jako trenér působí v Pardubickém oddíle a na našich seminářích. Na VI. Dan byl povýšen mistr Miroslav Zezulka, čímž prokázal jasný vzor všem členům naší školy, za obětavou práci národního trenéra a koordinátora.
Poslední den, poslední rozloučení s Veli Lošinj, převoz do sportovní haly v Mali Lošinj a druhá půle turnaje. Sportovní boje, taktika, technika, rychlost, taktický cit. Kdo je bojovník, chce a trénuje, ten je úspěšný. V 9 :30 se rozběhla první kategorie muži Dan, poté následovali další. Stejně jako v případě forem, mnoho bojovníku se obratem stalo soudci, aby mohli rozvíjet i tuto stránku osobnosti. Kolem 13. hodiny bylo po všem, dobojováno. Viděli jsme spoustu výborných zápasů, skvělé situace a vše bez vážnějších zranění, což je ve finále hlavní. Po zhodnocení semináře a turnaje předal mistr Jakhel diplomy všem úspěšným bojovníkům a několika účastníkům také zkoušku na vyšší pás, kterou si svým týdenním výkonem zasloužili
Za českou skupinu mohu říct, že jsme na semináři byli úspěšní. Nové mistrovské stupně, splněné zkoušky na vyšší pasy a výsledky na turnaji, kde se projevily české kvality.
Tomáš Braun, I. Dan
MSK Krmelín