Dnes jsem se opět zarazil nad neznalostí lidí a zkresleností názorů na bojové sporty. Jak? Konstatováním, dle mého inteligentního člověka, nad mnou sdíleným videem z kumite (bojů) karate, kde se i dnešní době závodníci napadají s plným kontaktem a nasazením. Cituji: “Já myslel, že v karate se na full-kontakt už nehraje”. Nemůžu mu tuto větu mít za zlé, protože prostě neví. Ale zároveň to nemůžu nechat bez odezvy, i když tím možná naštvu dost lidí.
Pokud ten kdo tenhle diktát vydržel číst až sem a věnuje se bojovému sportům, tak čti klidně dál, ale pokud nemáš otevřenou mysl a vnímání, tak tě to možná pohorší a taky unudí. Pač to bude asi dost dlouhé. (pozn. autora: kafe k tomu) 😉
OK, tak do toho:
- A to platí po celou dobu a pořád. NEZÁLEŽÍ NA TOM CO, TRÉNUJEŠ, ALE JAK TO TRÉNUJEŠ. V historii bylo karate vyvinuto jako umění k zabíjení. A to bez plného fyzického kontaktu, bavíte-li se stále o bojovém umění, prostě nejde.
- Od začátků tohoto odvětví dodnes, byly téměř všechny tyto disciplíny (rozuměj bojové sporty) ořezány o tzv. duchovní cestu, meditace a originální názvy technik. Proč? Protože se lidé chtěli naučit rychle bojovat a ne meditovat, či vyznávat nějaké náboženství. Dále mají při tréninku dost problémů sami se sebou (koordinací) a proč se tedy ještě zabývat cizím jazykem?!
- Budiž, ale v tu chvíli už nikdo kdo tohle podstoupí, nemůže mluvit o tom, že dělá tradiční umění a to myslím jakékoliv. A nedej Bože pokud začne v daném umění nastupovat na závodech podle daných pravidel. V tu chvíli se už nejedná o tradiční, ale výhradně sportovní činnost, tedy SPORT a NE bojové umění. A zde vzniká mnoho rozporů v názorech mistrů, trenérů a učitelů daných umění a nesmyslné dohady.
- Aby se nějaké umění mohlo poměřit s jiným uměním bez zbytečného rizika zranění (zlomeniny, bezvědomí, nebo jiného ohrožení na životě a zdraví), musí se stanovit určitá pravidla a v tu chvíli se z umění stává sportovní verze a jeho podstata mnohdy mizí.
A jelikož je konkrétně karate umění o technice, rychlosti a přesnosti, nepotřebují jeho cvičenci takovou fyzickou sílu jako je tomu třeba u Muay-thai, nebo dnes tak oblíbeného MMA a to tyto disciplíny nechci nijak hanit. Prostě konstatuju fakt, ale zpět. - A proto, aby se předešlo v těchto technikách zranění, bylo rozhodnuto, že kontakt musí být kontrolovaný, nebo žádný, ale nikdo nikdy neřekl, že nesmí být reálný. Jak si to vyložit? Když bychom například v úderové technice zastavili čas v momentě těsně před dopadem pěsti na cíl tzn. těsně před impaktem (těsně před dopadem), v karate dejme tomu na nos, spánek, hrdlo… a v tu chvíli ruku vrátili stejnou rychlostí zpět, mnozí by mluvili o nereálném úderu. Ano ve své podstatě máte pravdu, ALE tuto dovednost, aby byla bodovaná, musí právě karatista zvládnout tak, že:
- ruka v momentu zastavení pár milimetrů před cílem musí být v lokti pokrčená a rameno paže dostatečně vytočené do úderu, tak že když bude útočník chtít skutečně udeřit, může tak bez problémů učinit. To znamená, že pěst projde do impaktní části, dojde tedy k samotnému úderu. Když si ale vezmeme, že běžný dospělý cvičenec má cca 85kg, tedy paže samotná váží okolo cca 5kg a trénovaný cvičenec dovede provést úder už za 0,2 sec. Tak si představte po součtu těchto veličin destruktivní účinek v momentě dopadu třeba na nos, hrdlo, nebo solar-plexus.
- Teď už možná chápete proč je kontakt v karate omezen, nebo zakázán, když se v jeho počátcích chrániče na klouby vůbec nepoužívaly. A zde vzniká u lidí, co karate nerozumí fáma, že se jedná o bezkontaktní sport a karatisté neumí pořádně bouchnout. CHYBA, zde platí to, co jsem tvrdil v prvním bodě. NEZÁLEŽÍ NA TOM CO, TRÉNUJEŠ, ALE JAK TO TRÉNUJEŠ.
- Chceš se učit bojovat a rvát se? OK jdi a dělej to, ideální je BOX, MMA a jiné Full-kontakní SPORTY. Jsi spíše pacifista a chceš meditovat bez násilí? OK máš tu buddhismus, jógu a další. Chceš se rozvíjet komplexně jak v boji, tak osobnostně? Právě takové je KARATE a nebo další, tradiční svět spojený povětšinou s náboženstvím nebo náhledem na svět kolem nás. (a ano i Muay-Thai, jak se mě zeptala kamarádova dcera) 😀 .
- Jednou stejně všichni zjistíme, že všechny cesty vedou do Říma…? Ne do Říma ne…ke stejnému poznání a pokud jsi nedošel k tomu stejnému, tak ještě nejsi na… konci cesty…? Opět omyl na jejím ZAČÁTKU. 😉
“Jak bych KARATE definoval já?”
Je to bojové umění neužívající zbraně. Vyžaduje tvrdý a přísný trénink, rozvíjející fyzickou sílu. Ale ani toto není výhradním cílem, protože karate se liší od dalších podobných disciplín důrazem na vnitřní (pro některé duchovní) a mentální růst a zralost osobnosti. Jak se žák stává fyzicky silnější a technicky dovednější, rozvíjí svou sebedůvěru, která transformuje jeho vztah k lidem.
Adam Knajbl,
trenér MSKA-CZ, držitel II. Danu v karate
trenér III. třídy pro bojové sporty
instruktor reálného boje
předseda oddílu 3F-GyMMA z.s. Pardubice