Letos jsme na četné žádosti našich členů místo Tréninkového mítinku uspořádali opět po letech Finskou stezku. Jedná se o akci v přírodě připomínající branný závod, ale výrazně fyzicky i psychicky náročnější.
Prvý oficiální ročník Finské stezky proběhl v Krmelíně v srpnu 2009, kterého se, vzhledem k jeho náročnosti, účastnilo pouze 10 lidí. Jeho název zněl Finská stezka aneb Emeskáčova záchranná akce. Zachraňte sponzora – Klan proradných Klašáků nám unesl důležitého sponzora. Máte 3 hodiny na jeho záchranu… Tak nějak to probíhalo na prvém ročníku.
Alena Bajerová míjí hlídku v palebné zóně.
Druhý ročník Finské stezky v Krmelíně se uskutečnil o víkendu 15. – 16. srpna 2015 a přihlásilo se na něj 27 závodníků, takže rozhodně posun v odvaze i chuti něco dokázat. Všichni dostali instrukce již v pátek večer po příjezdu, ale předstartovní tréma udělá své, takže ráno dostali instrukce znovu. Na startu pak skutečně stanulo 23 účastníků, kteří startovali v 10-ti minutových intervalech.
Letošní název zněl Nezničitelný eMeSKáč a co do obtížnosti byl zcela srovnatelný s ročníkem prvým. Pouze překážky a disciplíny nebyly tak atraktivní jako na prvém ročníku, protože účastníci preferovali nižší cenu akce. Ale i tak to jednoznačně stálo za to. A je pravdou, že některé překážky či disciplíny nenaleznete na žádném oficiálním „RACE“ a podobných závodech jednoduše proto, že tam to musí být bezpečné pro různé typy lidí… i ty, kteří právě vstali z gauče a řekli si, že to zkusí. Naše akce jsou v podstatě uzavřené, pouze pro „naše“ lidi, takže si můžeme dovolit i disciplíny, které by jinde byly nemyslitelné. Takže i v tomto je tato naše akce jedinečná a fyzická i psychická odolnost se prověří skutečně důkladně. Proto také byly stanoveny adekvátní podmínky účasti.
Všichni slaňovali z patra polorozbořeného domu.
Celková trasa byla 12 km dlouhá, pro některé, jak se dočtete v komentářích (v Bulletinu MSKA-CZ, ročník 6, 2015/02), i o nějaký ten kilometr delší… Na tomto úseku bylo 36 překážek a 17 indicií. Indicie byly nápovědy k vyluštění vítězného kódu. Nebylo to tedy pouze o tom, kdo je nejrychlejší, ale nejobratnější, má dobrý postřeh a dedukci, kdo se dokáže orientovat v prostoru a samozřejmě, kdo je psychicky nejodolnější a fyzicky to zvládne. Za každou chybu a nenalezenou indicii se přičítaly trestné minuty. A ty ovlivnily celkový čas výrazně.
O tom, že překážky nebyly jednoduché, svědčí také fakt, že např. překážku sloup vzdalo nebo nezvládlo 12 lidí (to je polovina!!!). Do cíle však nakonec doběhli všichni.
Také to nebylo o slepém následování vytýčené trasy, ale účastníci museli uvažovat, kam pokračovat, rozhodnout se či logicky odvodit následující akce. Trasa nebyla záměrně značena na každém kousku. Účastníci také měli po cestě k dispozici občerstvení na stromech a keřích – kdo zaregistroval, mohl se rychle občerstvit a dobít energii. Snažili jsme se závod udělat opravdu komplexní, nejen běh, nejen fyzický dril…
Více se dočtete v článku Aleny Bajerové.
Větší polovina účastníků nezdolala tuto překážku.
A jak to vše dopadlo?
Na třetím místě se umístil Kopic Jiří z Chotěboře v konečném čase 3 hodiny 43 minuty. Za ním na druhém místě se umístil Ján Jamrich z Brna v konečném čase 3:30. Nejlépe zvládl akci se všemi aspekty, tedy jako komplex všech podmínek a indicií Juraj Král z Krmelína a obsadil tak prvé místo v konečném čase 3:13.
Vítězný kód zněl: Dolní Vítkovice OVA a vítěz získal zdarma vstup do Science centra v dolních Vítkovicích zdarma.
Jak vidno z konečných časů, rozdíly na prvých místech nejsou příliš velké, takže borci byli ve výsledku dost vyrovnaní. Pokud odhlédneme od trestných časů i indícií a podíváme se, kdo byl tedy nejrychlejší čistě v překonání oněch 12km přírodním terénem, pak to byl Tomáš Boček (Krmelín), který jediný se dostal pod limit 3 hodin. A to přesně 2:56. V těsném závěsu za ním byla Šárka Kučerová (Polička) s časem 3:02, dále pak již zmiňovaný vítěz Juraj Král (Krmelín) s časem 3:05, další v pořadí byl Jiří Kopic (Chotěboř) s časem 3:09 a Ivan Brabec (Chotěboř) s časem 3:11. Další pořadí již nemá smysl vyjmenovávat, protože o tohle primárně nešlo. Trestné časy a indicie do celkového pořadí zasahovaly dosti výrazně, nehledě na to, že každý závodník ztratil jiný čas při hledání indicií.
Každopádně moc díky za všechny e-maily a komentáře, protože teď víme, co se vám líbilo a co bylo třeba těžko zvládnutelné. Díky.
Více informací naleznete v Bulletinu MSKA-CZ.
Více fotek si můžete prohlédnout zde.