V sobotu večer se sjela většina účastníků týdenní mezinárodní akce Czechia Camp, což je sportovní soustředění moderního sportovního karate – EMESKAI. Akce již tradičně celá akce probíhá prvý prázdninový týden v červenci, letos tedy 1. – 7. července 2018 v Letovicích u Brna, což je také již mnohaleté tradiční místo konání. Máme zde dobré zázemí a spolupracující instituce nám za ta léta velmi vycházejí vstříc. Tato akce byla zcela výjimečná v několika ohledech: ve větším zaměření na sparinkové cviky, ve výrazném zaměření na plyometrii a dynamiku obecně, ve struktuře tréninkových a odpočinkových dní, proběhl zde trenérský seminář a historicky také prvé velké setkání členů Dan Academy.
Celou akci vedl koordinátor pro českou republiku Miroslav Zezulka, VI. Dan a pomáhalo mu dalších 10 mistrů a mistryň: Pavel Sokol, IV. Dan; Miloslav Motl, III. Dan; Radovan Andrle, III. Dan; Alena Bajerová, II. Dan; Pavel Halama, II. Dan; Pavel Trunec, II. Dan; Josef Král, I. Dan; Jiří Trunec, I. Dan; Tomáš Braun, I. Dan; Martin Čipera, I. Dan. Tento seminář byl doslova nabit mistry a jejich významnou pomocí účastníkům.
Filip Papoušek z pražského oddílu a Pavel Trunec, II. Dan z pardubického oddílu zajistili po příjezdu na místo akce klíče od ubytování, převzali klíče od sportovní haly a veškeré instrukce k provozu. Filip s Justýnou Stoszkovou z krmelínského a Václavem Staiglem ze zábřežského oddílu označili šatny pro účastníky a několik dalších důležitých detailů ve sportovní hale.
Ve 20:15 pak proběhl mítink zástupců jednotlivých oddílů a vedoucím celé akce koordinátorem EMESKAI pro českou republiku Miroslavem Zezulkou, VI. Dan, kde se předaly základní informace o průběhu akce, časovém harmonogramu, odevzdaly se certifikáty (průkazy) účastníků a u opozdilců se doladily souhlasy se zpracováním osobních údajů (GDPR). Tyto informace zástupci oddílů předali všem svým členům.
Celá akce oficiálně začala v neděli 1. července ranním tréninkem v přírodě. Po individuálním rozcvičení jsme začali pod vedením Miroslava Zezulky, VI. Dan s tréninkem základních pohybových principů jednostranného úderu. Postupně přes atletický start, bojovou hru s plácnutím jsme došli až k dynamickému provedení jednostranné úderu vpřed. Postupně jsme se zaměřovali důkladněji na start do techniky a na princip biče (švihu) pro explozivní úder. To byly dvě stěžejní oblasti, na něž jsme se zaměřovali při tréninku všech technik. Tento postupný nácvik a ukazování návaznosti na přirozené pohyby, na nichž „stojí“ naše karate techniky nám zabral prakticky celý ranní trénink. Posledních 15 minut bylo věnováno kondičnímu běhu, kdy jsme si oběhli určenou trasu končící před náměstím Letovic. Od tohoto bodu se již pouze vydýchalo, zklidnilo a v pohodě došlo na snídani do školní jídelny. Po snídani bylo volno až do poledního tréninku. A takto v mírných obměnách probíhaly ranní tréninky.
Polední trénink začal v 10:30 prezencí a následovala rozcvička podle EMSKAI šablony. Tuto první vedl mistrovský kandidát Dalibor Mrňávek a postupně se v jejím vedení vystřídali všichni naši mistrovští kandidáti. Následoval vlastní tréninkový program podle metodiky EMESKAI. Obsahem byly učební programy 11 až 8, v nichž se procvičovaly detaily jednotlivých technik a jejich praktické použití v taktických situacích. Tento trénink končil ve 12:45 a následoval oběd s několika hodinovou pauzou trávenou na koupališti, procházkami na místní zámek, krmením labutí a dalšími aktivitami…
Odpolední trénink byl technicko-taktický s tím, že v něm převládaly bojové variace a použití chráničů bylo tedy na místě. V každém dalším tréninkovém bloku jsme se posunuli s jednotlivými kombinacemi do náročnější taktické situace. V závěru každého tréninku byl prostor pro vyzkušení si technik proti různým soupeřům a s různými variacemi daného cviku. Takto pestře jsme ještě netrénovali a bylo to evidentně přínosné. Další tréninky se nesly v podobném duchu.
Po dvou dnech intenzivního tréninku bylo potřeba dát svalům trochu větší pauzu na regeneraci. Proto v úterý byl pouze ranní trénink pro rozhýbání, důkladné probuzení a naladění. Hned po snídani v 9:00 hod. začal trenérský seminář pro všechny zúčastněné. Pro naprostou většinu to byl prvý trenérský seminář a proto jsme začali stručným přehledem jednotlivých trenérských postů a jejich postupem. Vysvětlili jsme si stručně, co která pozice obnáší, co se člověk naučí a také jaké musí splnit podmínky. Také jsme si připomněli naše úspěchy, jako prvé místo na mistrovství světa v Itálii, Caorle a spoustu dalších. Následovala sportovní teorie věnována tréninku dětí, tzv. Dětská škola EMESKAI. Po prvé části trenérského semináře měli již běžní členové volno až do konce dne. Druhou a třetí část pak absolvovali vedoucí oddílů, tutoři a vysoké pásy. Diskuse na konci pak byla přínosná pro všechny zúčastněné.
Turnaj byl rozdělen na dva dny. Ve středu proběhly formy a boje sparingových kategorií. Na konci semináře v sobotu pak formy a sportovní boj vyšších a vysokých pasů. Ve středu tedy všichni nastupovali v soutěži forem a následně proběhly sparingové kategorie. Sparing je jednodušší forma sportovního boje. Již na tomto turnaji byl vidět celkový posun v dynamice technik a místy i v explozivnosti úderů. To bylo velmi příjemné překvapení, protože u nižších pasů jsme až tak rychlé promítnutí do reálné techniky nečekali. Z toho jsme nadšeni, super J.
Po těchto dvou dnech „odpočinku svalů“, jsme se mohli opět ve čtvrtek a pátek věnovat naplno tréninku ve 3 tréninkových jednotkách denně. V pátek již poslední trénink nebyl, neboť od 18:00 se konal mítink členů mezinárodní Dan Academy hotelu Dermot. Polední páteční trénink byl celý věnován korekturám detailů ve všech formách. Celý tento trénink vedla Alena Bajerová, II. Dan.
Mítink Dan Academy kompletně zorganizoval, podle instrukcí MSKA-CZ, Pavel Halama, II. Dan. Obsah mítinku byl rozdělen do 3 hlavních částí. První částí byl stručný přehled toho, čeho jsme již jako česká pobočka EMESKAI dosáhli. Druhá část byla informačním přehledem aktuálních projektů a činností. K tomu několik novinek z centra EMESKAI. Třetí částí pak byla řada rozhodnutí, která významně ovlivní chod a fungování naší české pobočky. Z mítinku pak vzešla také stanoviska a doporučení pro mezinárodní radu Dan Academy EMESKAI. Tato stanoviska a doporučení bude koordinátor pro ČR tlumočit v říjnu na Adria Action 2018 v Chorvatsku, Veli Lošinj.
V sobotu pak následovaly opět soutěže ve formách (sestavách) a poté plný sportovní boj. Komu se tedy ve středu forma nepovedla, měl šanci si zde polepšit a tím získat větší šanci pro získání zkoušky (vyššího pásu).
V kategorii sestav zahájil mistrovskou kategorii Martin Čipera, I. Dan. Následkem zranění kolene nastupoval s ortézou, a tudíž chyběla patřičná dynamika, občas točil hlavu v úderech, prsty na rukou…
Jiří Trunec, I. Dan se zlepšil oproti minulosti tím, že v úderech prodloužil kroky. Chybí explozivnost v úderech, ale v jiných technikách je. Zvláště kryty byly skutečně přesvědčivé. Dynamická skončení ve formě Contra Terca byly ukázkové, ale navazování kombinací v sériích pokulhávalo. V Contra Quartě se mu nevydařila jedna scéna, to stálo cenné body a znamenalo to hluboký propad v celkovém umístění. V Contra Quintě již byla znát chybějící kondice. Techniky byly rázem méně výbušné, série pomalejší. Škoda, tento výrazný vizuální zlom jej stál další body.
Dalibor Mrňávek, 1. kyu již tradičně předvádí rychlé a dynamické sestavy. Občas na úkor preciznosti techniky, která se ve formě Contra Prima projevila nedostatečným točením ramen v úderech. Naproti tomu Contra Secunda byla předvedena velmi skvěle. Dynamické a přesné kopy, vysoko kolena… ano, to se povedlo. V Contra Terca ztratil body nedotaženými obloukovými kopy vpřed, závěrečné údery byly skvělé včetně vytáčení ramen ve finálních úderech.
Obloukové kopy se ukázaly jako nejslabší článek také ve formě Contra Quarta, která byla jinak zvládnutá celkem dobře.
Ve druhé polovině Contra Quinta byly techniky již ne zcela dotaženy a precizní. To opět znamenalo body dolů.
Jiří Ruibar, 1. kyu předváděl formy rozvážně s koncentrací na každou scénu. Tak se ovšem částečně ztratila potřebná dynamika celé formy a tím ztratil body za celkový dojem. V úderech také chyběla větší exploze a rychlost.
V Contra Terca série neplynuly, jak by měly. Na plyometrické starty v technikách si budeme muset ještě počkat, až si všechny sestavy dostatečně zažije.
MUDr. Martina Neudertová, 1. kyu prokázala velkou ohebnost a pružnost, které ji umožnovaly snadné provedení jakékoliv techniky. Ale chtělo by to dotáhnou více detailů a zvýšit preciznost celého provedení.
František Starý, 1.kyu přes svá zdravotní omezení nastupoval ve formách a ukázal, že i se zdravotními problémy se dá soutěžit. Ano, nemohl pomýšlet na medailová umístění, ale stále si může užívat tu možnost nastoupit a ztížit to ostatním účastníkům. Takovýchto lidí si ceníme také pro to, že nám v praxi ukazují, co znamená překonat sám sebe. A to je opravdu jedna z těch nejtěžších výzev, které jsou hodny nejen mistrů.
Na této akci jsme měli více účastníků, kterým již zdravotní stav nedovoloval aktivně zasáhnout do medailových pozic, ale díky kterým se ostatní museli o to více snažit, aby je náhodou nepředběhli J.
Vašek Doubravský, 1. kyu předvedl adekvátní výkon s občas nedostatečným přetočením ramen a prsty na rukou od sebe. Dynamika mohla být lepší, údery přesvědčivější. Jeho výkon vyburcoval všechny ve středním bodovém poli k lepším výkonům. U Davida Mikeše, 1. kyu je známo, že je především bojovník a to opravdu s velkým srdcem. Formy nejsou jeho parketou a tak ani on nepomýšlel na medailová umístění, ale zde opět ceníme snahu překonat sám sebe. A jsme rádi, že jsou mezi námi mistři, kteří se se svou situací dokáží poprat a především ji psychicky zvládnout.
Naproti tomu Vojtěch Zoubek, 1. kyu patřil k favoritům své kategorie. V prvé sestavě ztratil body především příliš krátkými kroky v útočných akcích. Ve druhé sestavě to zázračně opravil a byla skvělá. Následující sestava byla opět velice dynamická a se značným bojovým nasazením. V předposlední sestavě měl ještě dostatek fyzické kondice a techniky byly do samotného konce dynamické. Ve stejném duchu se neslo provedení poslední ze sestav. Výskoky byly jednoznačně nejvyšší v této kategorii. Bohužel v samotném závěru poslední formy jej zradilo zraněné koleno a poslední dva obrazy již nedokončil. Tak tohle skutečně velmi zamávalo celkovým pořadím.
Dalším závodníkem byl Jiří Kopic, 1. kyu s velmi vyrovnaným výkonem. Dostatečné dlouhé kroky v útocích, náležité točení ramen a celého těla do útoku. Slušná dynamika, jen starty to technik, by mohly být více explozivní. U formy Contra Quarty byl znát nepatrný pokles nasazení a dynamiky. V poslední formě mu zcela nevyšel prvý obraz, ale zbytek zvládl dobře. Ovšem i zde každá chyba znamenala ztrátu cenných bodů.
Následujícím závodníkem byla jasná favoritka kategorie Kristýna Krejzlová, 1. kyu. Již její provedení prvých dvou sestav naznačovalo jasnou technickou zdatnost. Dynamika v pořádku a celkové provedení na vysoké úrovni. Určitá zaváhání se objevila od třetí sestavy, zvláště v sériích. Dvakrát se ji nešťastně podařilo brknou podmetající nohou o zem a tím se ji narušila celková dynamika… Vše ustála a zvládla, nicméně ji to stálo opět cenné body. Poslední sestavu již tedy předvedla „na jistotu“, kdy snížila celkovou rychlost i dynamiku a vsadila na svou technickou dokonalost.
Slovinský závodník Matic Grebenc, 2. kyu již musel vědět, že má před sebou těžkou pozici. Po výkonu Krejzlové bylo mnohem těžší přesvědčit soudce o svých kvalitách. Po prvých dvou sestavách bylo zřejmé, že do medailových pozic pravděpodobně nezasáhne. Třetí sestava to potvrdila, kdy mu zdravotní omezení nedovolilo provést patřičně obloukový kop vpřed. Přesto v následujících dvou sestavách ze sebe vydal to nejlepší, co mohl.
Na bojišti B se pokračovalo kategorií modrých pasů a na bojišti C kategorií forem zelených pasů. V modrých pasech zaujala svým výkonem Kateřina Kučerová, 4. kyu. Výborným nasazením a dobrou technikou se zařadila mezi kandidáty na medailové pozice. Místy jsme viděli i plyometrický start do některých technik, což její rychlost výrazně zvýšilo.
A tak bychom mohli v komentářích pokračovat, ale to by zdaleka nevystihlo skutečný zážitek jednotlivých předvedení. Nestačí o tom pouze číst, je nezbytné být u toho, zažít to – vlastní zážitek je nepřenositelný.
Již v průběhu turnaje se vyhodnocovaly jednotlivé kategorie. Hned po skončení turnaje se naplno rozběhla vyhodnocení posledních kategorií a úklid bojišť. Několik minut před vypsáním posledních chybějících diplomů a udělení posledních zkoušek měl závěrečný komentář k celé akci Miroslav Zezulka, VI. Dan.
Celkové shrnutí potvrdilo, že jsme se na Czechia Camp skutečně viditelně posunuli v dynamice technik. Jsou rychlejší, explozivnější a to včetně startů do nich. Ano, pochopitelně jsou mezi účastníky individuální rozdíly, jako vždy a v každé oblasti, ale celkový dojem již dlouho nebyl tak jednoznačný. Kdo se tedy akce zúčastnil, evidentně poskočil na vyšší úroveň. Tento razantní posun přičítáme změněné koncepci celé akce a výstižnějším vysvětlením cviků, včetně názorných ukázek. Jsme přesvědčeni, že pokud se tento standard bude v oddílech držet, tak na Podzimním soustředění to bude „pecka“. Už teď se na to těšíme :-).
Následovalo slavnostní předávání vybojovaných diplomů z turnaje a následně pak udělování vyšších technicko-taktických stupňů (pásků). Začalo se našimi nejmladšími v Dětské škole EMESKAI, jimž byly uděleny vyšší proužky. Pak se postupovalo k vyšším a vyšším pasům. Po závěrečném ukončení celé akce a pozdravu již následovalo volné odpoledne, většinou ve znamení odjezdu domů. Blahopřejeme všem a těšíme se příště.
Ostatní umístění, včetně celé výsledkové listiny si můžete prohlédnout zde.
Výsledky Ligy MSKA-CZ si můžete prohlédnout zde.
