Jarní škola proběhla ve dnech 8. – 9. a 15. – 16. 3. 2014 v Hanušovicích. Akci organizačně zajišťoval mistr Jan Haněl, I. Dan. Na prvém víkendu nemohl osobně být, takže jej zastupovala mistryně Alena Bajerová, II. Dan. Vše proběhlo v pohodě, díky.
Prvý víkend vedl programy 10 a 9 mistr Miloslav Motl, II. Dan a souběžně s ním vedla ve vedlejší hale programy 8 a 7 mistryně Alena Bajerová, II. Dan. Dohlížel mistr Miroslav Zezulka, V. Dan a asistoval mistr Pavel Trunec, I. Dan.
Pavel Trunec, I. Dan při vysvětlování detailů techniky.
Skupina pod vedením mistra Miloslava Motla, II. Dan nebyla zpočátku moc dobrá, ale to je možné u nízkých pasů očekávat. Je na nás, instruktorech, abychom jim vštípili kvalitní základy. A viděli jsme, že pokud trváme na detailech, tak je lidé zvládnou. A to během několika hodin. To je super. Na konci dne byly nízké pasy o 100% lepší.
Je úžasné vidět, jak se lidé během jediného učebního dne zlepší. A je to pochopitelně velkou zásluhou učících instruktorů. Zde velmi oceňuji nasazení a trpělivost mistra Slávka. Díky.
Alena Bajerová, II. Dan při korektuře chyb.
V programu 8, to znamená oranžové pásy a vyšší, se začínalo sériemi s jednostranným úderem. Nejdříve jsme si oživili plyometrii a opravili základní detaily. Poté jsme se v první sérii 1+2 zaměřili na to nejdůležitější a to je přechod z jedné kombinace do druhé. Tam to obvykle „škobrtá“ a ani tento seminář nebyl výjimkou. Po vysvětlení správného časování a jednotlivých fází pohybu se účastníkům série natolik zrychlila, že skoro nebyli schopni ji kontrolovat. Mnozí z vás mi pak říkali, že takhle rychle nikdy v životě nebouchali. A o tom právě série jsou. Zasypávat soupeře jedním útokem za druhým bez zbytečných pauz, tzv. pressing. Poté následovaly další a další bojové série.
Další častou chybou byly nedostatečné štíty v úderech a to přesně v okamžiku impaktu. Donutili jste mne touto chybou, abych kvůli tomu zavedl nový cvik a vida, hned se nám tato chyba začala vytrácet :-). Přímo na semináři jsme v podstatě u všech účastníků, odstranili tuto nebezpečnou chybu. Jak vidno, říkat někomu, co bylo na semináři nestačí, je potřeba to zažít.
Prokop Chmelina, 4. kyu.
V neděli stejné skupiny vedli stejní Instruktoři, pouze se trénoval vyšší program.
V pokročilejší skupině s programem 7 jsme si vzali čas a věnovali se detailnějšímu odstraňování chyb. Výsledkem byl skutečně radikální posun všech účastníků. Když jsem se pak díval na video ze začátku prvního dne a z konce druhého dne, myslel jsem si, že jsou to úplně jiní lidé. Ten rozdíl byl skutečně značný. To znamená, že semináře mají obrovský význam. Zde se lidé posunou neskutečným způsobem vpřed. A bodejď by ne, vždyť tu cvičíme celé dva dny v kuse. Neustále opravujeme chyby, nedovolíme dělat něco špatně, střídáme různé partnery, můžeme se navzájem srovnávat a vidět, co jde komu lépe a učit se navzájem. V oddíle se už všichni znáte a často už i víte, jakým způsobem kdo co dělá atd. Tato situace vás neposune dál, nenutí vás přizpůsobovat se jiným typům soupeřů, nemusíte reagovat na nečekané pohyby a situace…
Pokud trénujete pouze v oddíle se stejnými lidmi, pak se nerozvíjíte, naopak můžete postupně zakrňovat… Proto jsou semináře tak důležité.
Ke konci programu 7 jsme se nacpali do všemožných chráničů a ochranných vest a vyzkoušeli si kombinace i celé série naplno. Mnozí z účastníků byli sami překvapeni, jak dokážou být rychlí, pokud provedou sérii správně. A právě zde pochopili další důvody, proč je skvělé používat v bojích série a ne pouze jednotlivé kombinace. Ten prožitek a vlastní pochopení nelze ničím jiným nahradit…
Poté jsme měli společné demonstrace formy Primy, Secundy i Tercie. Vše se ukázalo, ujasnilo a pak jsme je trénovali. Trochu jsme se také zamysleli nad tím, proč a jakým způsobem formy trénujeme a získaly pro nás nový smysl a obsah. To se pak projevilo v jejich nácviku – opět zde byl rozdíl zřetelně viditelný.
Druhý víkend byl celý věnován testovní praxi. Po individuální rozcvičce jsme začali soutěžit ve formách. Mistři a kandidáti na mistrovské stupně předvedli výkon skutečně na patřičné úrovni. Vytknout se daly pouze maličké drobnosti. A to nastupovali v nejobtížnější kategorii forma kontra Set. To mne velmi potěšilo. Po nich nastupovaly hnědé pásy (2. kyu) a dále nižší a nižší.
V každé kategorii se výrazně profilovali jednotliví závodníci. Někteří se výrazně zlepšili a předběhli tak své konkurenty, jiní zůstali na stávající úrovni a tím se propadli na nižší příčky. Takže se nám trochu zamíchalo očekávané pořadí.
Ivan Brabec, 6. kyu kope zadní obloukový kop na hlavu soupeře.
V bojích bylo výrazně znát, kdo se účastnil prvního víkendu semináře a kdo nikoli. Ti první výrazně lépe používali kombinace, měli mnohem hladší navazování jednotlivých technik za sebou, lépe se kryli v útocích… Ti, jenž přijeli pouze na turnaj, bojovali v naprosté většině pouze na jednu akci a tou vskutku málokdy bodovali. Navíc u nich přetrvávaly stejné chyby jako v minulosti.
Po dobojování všech duelů, než se vše dopočítalo, dopsaly se diplomy apod., proběhly ještě netradiční kategorie bojů typu 1 to X (jeden proti X soupeřům). Jeden vysoký pás (černý, hnědý…) postupně proti pěti (či více) soupeřům s nižším pásem. Smyslem bylo dát nižším pasům, kteří mají zájem, příležitost bojů s těmi vyššími. Byl to přínos zkušeností pro obě strany. A zkoušely pochopitelně i ženy, což je super.
Tento seminář byl tedy opravdu hodně nabitý a jsem rád, za všechny, kteří se jakkoli zlepšili, posunuli se dále, rozvíjejí sebe sama. Je to pro ně osobně mnohem větší přínos než sami tuší.
Výsledný report můžete vidět nebo si stáhnout zde.
Více fotek si můžete prohlédnout zde.