Od učebního programu k vlastnímu řešení
O akci
Podzimní soustředění 2026 proběhlo 17.–18. a 24.–25. října 2026 v Zábřehu na Moravě. Čtyři dny nabídly členům Moderního sportovního karate EMESKAI mnohem více než jen další hodiny tréninku. Tři výkonnostní skupiny pracovaly rozdílným způsobem podle své úrovně, učily se, převáděly získané dovednosti do praxe a společně hledaly cestu k lepšímu sportovnímu výkonu.
Každá výkonnostní úroveň potřebuje něco jiného
Jedním z důležitých principů PS26 bylo rozdělení obsahu podle toho, co jednotliví účastníci v dané fázi sportovního rozvoje skutečně potřebují.
Žluté pásy pod vedením Martina Kohuta, I. Dan, pracovaly s učebním programem UP10. Jeho obsahem byly kombinace krytů horního a spodního pásma, pády a kotouly, návaznosti podmetů a úderů a přímé útoky s kopy vpřed. Součástí byly také přímé kontry pomocí jednostranných a diagonálních úderů a korektury forem.
Nešlo však o mechanické procházení předepsaného obsahu. Zůstal prostor pro nestandardní varianty, individuální korekce i odpovědi na otázky účastníků. Právě pochopení souvislostí je důležité, pokud se má naučený pohyb později změnit v použitelnou sportovní dovednost.
Oranžové pásy vedené Martinem Goláněm, I. Dan, měly jiný úkol. Tentokrát nedostaly nový striktně vymezený učební program. V bojových aplikacích se soupeřem spojovaly to, co se postupně naučily v programech UP12 až UP8. Pozornost se soustředila hlavně na situace, které ještě nebyly plynulé nebo při praktickém provedení působily problémy.
A právě zde se ukazuje důležitý princip našeho systému EMESKAI: naučit se techniku není konec procesu. Je to začátek cesty k jejímu skutečnému použití.
UP6: náročnější technika, soupeř a rostoucí volnost
Skupinu nejvyšších pásů vedl Miroslav Zezulka, VII. Dan, podle učebního programu UP6.
Výuka začínala individuálním do-rozcvičením. Každý tak měl možnost připravit své tělo na následující specifickou zátěž podle vlastních potřeb.
Technická část začala variacemi přímých útoků s údery prováděnými na zemi i ve výskoku. Následovaly sériové útoky začínající podmety. Po krátkém samostatném nácviku se těžiště práce přesunulo k provedení se soupeřem.
Dalším krokem byly kontry ze strany s obloukovými kopy vpřed a direktní kontry s přímými kopy vzad s otočením. Závěr patřil přímým útokům pomocí obloukových kopů vzad, a to ve variantách s otočkou i bez ní.
Postup od přesnějšího technického zadání směrem k práci se soupeřem má jednoduchý smysl: techniku nestačí znát. Musíme dokázat řídit vzdálenost, načasovat pohyb a použít vhodné řešení proti člověku, který nám situaci neustále mění.
A když byly splněny hlavní cíle programu, přišel prostor také pro kreativitu. Účastníci vytvářeli vlastní bojové varianty a mohli tak spojovat naučené principy do nových řešení.
Proč nestačí devadesát minut v oddíle?
Pravidelný oddílový trénink zůstává základem našeho systému. Soustředění k němu ale přidává podmínky, které se při běžném devadesátiminutovém tréninku vytvářejí obtížně.
Máme zde jiné partnery. Dostáváme korekce také od jiných trenérů, tedy z jiného úhlu pohledu. Zátěž trvá déle a musíme udržet kvalitu pohybu i koncentraci postupně mnohem déle.
Sobotní program probíhal průběžně celý den s oddechovými přestávkami. V neděli následoval dopolední blok v délce 2,5 hodiny, dvouhodinová pauza a další dvě hodiny tréninku.
Delší zatížení tak vedle technicko-taktických schopností klade zvýšené požadavky také na schopnost udržet výkon v čase.
Celý tréninkový proces byl zakončen pozátěžovým strečinkem.
Vzdělávání nekončilo na tréninkové ploše
Nedělní program využil dvouhodinovou přestávku také ke sdílení aktuálních informací. Účastníci se dozvěděli podrobnosti o Alps semináři v Itálii určeném pro vysoké pásy, o mezinárodní Dan promoci a dalších aktuálních tématech.
Následovalo interní vzdělávání trenérů s možností složit zkoušky na licence D a C.
Do programu vzdělávání patřila rovněž prezentace závěrečné práce Martina Kohuta, I. Dan, připravené pro trenérskou licenci B.
Součástí širšího vzdělávacího programu bylo také školení pravidel a rozhodování. Barbora Kohutová školila oblast formulářů a pravidel pro žluté a oranžové pásy pod dohledem Martina Kohuta. Školení rohových rozhodčích a rozhodčích na soutěžní ploše včetně opakování gestikulace vedl Martin Goláň, I. Dan, s odborným dohledem zkušenějších členů týmu.
PS26 tak nebylo pouze soustředěním sportovců. Bylo současně místem, kde se učili i ti, kteří učí ostatní.
Výkon ano. Ale také atmosféra, ve které se chceme učit
Čtyři dny společné práce byly náročné, přesto nebyly postavené na permanentním tlaku.
Trénovali jsme soustředěně, ale v uvolněné atmosféře. Zbyl prostor na zábavu, nečekané situace i kreativní experimentování. Právě schopnost spojit systematickou práci s prostředím, ve kterém se lidé nebojí zkoušet nové věci a udělat chybu, považujeme za důležitou součást sportovního rozvoje.
Protože žádný z nás nemusí být perfektní.
Ani cvičenci. Ani trenéři. Ani mistři.
Všichni se stále učíme. Rozdíl není v tom, kdo už chyby nedělá. Rozdíl je v tom, co s nimi dokážeme udělat dál.
Děkujeme účastníkům, trenérům, tutorům a organizátorům za společné čtyři dny.
Autor: Miroslav Zezulka
koordinátor Moderního sportovního karate EMESKAI v ČR, VII. Dan, trenérská licence A + X2
člen mezinárodní Dan Academy EMESKAI
